Nebýváme téměř nemocní. Dýcháme čistý vzduch, tvrdí lidé, kteří žijí v Beskydech | Zajímavosti Beskydy

„Je tady určitě čistěji než v Ostravě. Když sem přijedeme a nadechnu se, je to hned úplně jiný pocit. Je cítit, že ten vzduch je lepší,“ popisuje Marek Polanský.

A co v době, kdy domkáři ve velkých mrazech přitápí? „Z některých domů to tedy občas pořádně dýmí, ale i přesto je to tady pořád lepší než v Ostravě. Tam také lidé topí a ještě k tomu je inverze,“ vypočítává muž.

Častým místem, kam lidé z Ostravska míří, je i sousední podhorská obec Ostravice. Také sem jezdí načerpat energii a nadýchat se čerstvého vzduchu. A ten tady podle místního hajného Jana Noska skutečně je.

„Inverze bývá vždycky jen po Frýdlant. Zatímco tam je pochmurno a mlhavo, tady na Ostravici svítí sluníčko, je krásně a vzduch je čistý,“ myslí si hajný Nosek. Do Ostravice včera vyrazili i manželé Kocourkovi z Palkovic. Také oni jsou přesvědčeni, že zdejší ovzduší je mnohem lepší než to ostravské.

„Když se seshora podíváte na Ostravu, Frýdek v době, kdy je smog, nejsou v té mlze ani vidět. V té době Ostravákům rozhodně není co závidět,“ říká paní Kocourková.  

Jaká je situace v Beskydech, když Ostravsko dusí smog? Nedá se jednoznačně říci, zda lepší, či horší. „Poměrně rozsáhlý region Moravskoslezských Beskyd je v různých lokalitách odlišný svým vlivem na životní prostředí. Velkou část tvoří zabydlené obce, ve kterých mají velký vliv lokální topeniště, jiné oblasti jsou zasaženy turistickým ruchem,“ říká Vladimíra Volná z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě její slova potvrzuje. V případě, že v regionu převládá inverzní počasí a rozptylové podmínky jsou zhoršené, dojde podle něj k překračování imisních limitů také v horských oblastech.

„Když v Ostravě dosahujeme například osminásobného překročení, v horských oblastech může být limit překročen třeba dvojnásobně,“ přibližuje Jiří Bílek a přidává pro ilustraci příklad, kdy v Horní Lomné letos v lednu naměřili u polétavého prachu hodnotu sedmdesát mikrogramů na metr krychlový. Podobná čísla pak na přelomu února a března ukázaly i mobilní měřicí stanice v Ostravici.

Vliv na částečně zhoršené ovzduší v podhorských obcích mají převážně lokální topeniště. Lidé totiž kvůli finančním úsporám často spalují doslova vše, co hoří. Má tedy vůbec smysl jezdit na prázdniny do Beskyd, když je tamní vzduch „začouzený“ dýmem z domků a chat?

„Určitě. Pokud si představíme náš region, zdá se, že nad pět set metrů nadmořské výšky je smogem ovlivňován výrazně méně. V těchto oblastech dochází k plošnému překračování limitů výjimečně,“ vysvětluje Jiří Bílek a dodává: „Důležité je nebýt v údolí, které je plné čoudících komínů. Určitě lze v Beskydech i Jeseníkách najít rekreační střediska, které jsou čistá

zdroj:/deník